O tom, jaxem v jeden den dokončila dva rozdělané projekty...

Asi to vypadá, že nic nedělám, když nepíši, ale právě protože dělám, nestíhám psát :-) Takže protože to vypadalo, že je tady opravdu jaro, začala jsem opět aktivně makat na zahrádce...sázím...sklízím.... :-) meduňka s mátou už se činí a svádějí lítý boj o to, která rostlina pokryje většími listy mého bylinkového šneka :-) už jsem v průběhu jara přišla i na to, že je blbost si předpěstovávat jakékoliv rostlinky, když nemám skleník...běhat s nimi domů a ven a zalívat a přepichovat...zas tolik času fááákt nemám...většina po velké snaze přežít...nepřežila... :-)

Dneska bylo fákt hnusně a nějak mě doběhla únava po náročném víkendu... Takže jsem si uvařila čaj a i přes řvoucí děti, které se rozhodly mě děsně rušit, jsem konečně dočetla Žítkovské bohyně...celou dobu, co jsem to četla jsem si v hlavě sumarizovala seznam kamarádek, kterým tu knížku půjčím...prostě super čtivo...Tak čekaně nečekaný konec, že se z tohoto kulturního zážitku musím probrat... Je to jako když jdu do kina, taky zjistím, že názor na film mám až druhý den ráno... Takže  až se ráno proberu, třeba budu moudřejší!!! Neboť ráno moudřejší večera.... Každopádně seznam těch kamarádek, co jim tu knížku chci půjčit stále nezahazuji ;-) takže pro zatím... Jsem ráda, že jsem příběh z knížky mohla prožít s hlavní hrdinkou...

Ráno: jo je to fakt dobrý...a i ten konec je takový, jaký měl být...osud byl naplněn...

A tím druhým dokončeným projektem je čepice pro našeho šíleného syna...asi bude jedinou osůbkou v mém okolí, která bude slavit, že se na pár dní vrací zima a já budu ušetřena ranním dohadům o nutnosti použití baseballové čepice ve školce... :-)
Takže k zimnímu modelu Mika Wazowskeho dnes přibyl jarní kamarád J.P.Sullivan (Příšerky s r.o.) teda doufám, že se tomu aspoň podobá! U nás prostě čepice musí mít rohy, trička zuby a boty suchý zipy!!!:-D