Podzimní čepička na chytrou hlavičku :-)

Aby to tady nevypadalo, že jsem pověsila háček na hřebíček:-) Jeden večer jsem si šla poklidit můj pracovní koutek a srovnat vlny. Koutek jsem nepoklidila, vlny jsem nesrovnala, za to jsem našla vlny na čepici pro dceru, tak jsem se do toho hned dala...není přece čas ztrácet čas! :-))) a za večer hotovo!
Takže k volbám jsme šli už vystajlovaný - kabátek a čepice k sobě ladí...pak jsem ještě dodělala kytku na ozdobu... :-)

Podzimní dýňové čarování

SLANÉ DÝŇOVÉ KOLÁČKY

Tento receptík moc miluju, protože dýni mám ráda na mnoho způsobů, ale vedou u mně tři recepty: Slané dýňové koláčky, Dýňové lasagne a samozřejmě Dýňová polévka. Recepty mám z časopisu, který vydává Albert a moc doporučuji! Koláčky jsou fajn jak teplé, tak studené...

DÝŇOVÉ LASAGNE

...a ještě receptík na ty Dýňové Lasagne...ty oříšky v nich jsou luxusní a ta chuť!!!

NĚCO MÁLO Z LETNÍCH CEST aneb JAK SE LOVÍ RYBY V NORSKU III.

Plavba fjory

Tak tedy po třetí a naposledy z Norska...Snad už to doklepnu :-) Pobyt probíhal bez velkých zážitků, tedy lovení, spaní, jídlo, hygiena, nebo i na přeskáčku! :-) Prostě normální pobyt na rybách v Norsku s mnoha zážitky z úlovků, které nebyly zanedbatelné. Lovili jsme hlavně tresky, sem tam zatoulané miminko od Kelera a sem tam mini Makrelu.

Poslední noc, poslední plavbu jsme uskutečnili večer, před dopoledním odjezdem na letiště v Trondheimu. Poklidná plavba střídala občasný záběr zatoulané tresky, ale měli jsme nachytáno, takže jsme už nijak nezávodili. Asi ve 23h jsme otočili loď na zpáteční cestu do Lauvsnes...Ještě jedno obeplutí ostrůvku a uvidíme most, který je vstupní branou do našeho Lauvsneského fjordu...Najednou koukám, jak se "vaří voda" tak 15m*15m asi 20m od nás, tak křičím "MAKRELÝÝÝÝ". Kapitán naší lodi jí málem převrátil při ostrém manévru směrem za makrelama... Super - říkám si, vždy připravená...jak zastaví, nahodím mezi ně! Loď se zastavila a já se soustředila, kam nahodit. Ovšem mé maximální soustředění na lov bylo krutě přerušeno obrouvskou tlapou mého vlastního otce, ve kterém se probudila duše lovce, a odsunul mě na záď lodi, čímž jsem tedy nejen málem padala přes palubu, ale viděla jsem úplný kulový, protože tři chlapi se nahrnuli na stranu lovu makrel...Tak super...nebylo kam...tak jsem to švihala mezi ně...No adrenalin na sto a tahali jsme jednu makrelu za druhou. Makrela je dvavá ryba, takže hned po záseku bojuje a škube se ze strany na stranu. To třeba ta treska, která je jednou nebo dvakrát taková než makrela tolik nebojuje, ta zabojuje, nechá se potáhnout a zase zabojuje... makrela se škube celou cestu. Musím přiznat, že se mi z ní ten háček moc vyndávat nechtěl - zuby to má jak piraňa... :-) ...a makrely odpluly...a zase jsme v dáli viděli vařit vodu a tak jsme za nima popojížděli dobrou hodinu, než náš fjord úplně opustily. Udělaly mi radost, protože na ně mám skvělej recept, takže jsem se už těšila, jak je budu vyndávat z trouby!!! :-)

Zátiší se Zlatěnou

 Ráno jsme se vzbudili, rozvážili zmražené balíčky do jednotlivých kufrů a do golfového vaku, našeho nadměrného zavazadla a vydali se na cestu.

Přestup v Oslu. Super, takže jsme přesně viděli, jak nám k letadlo vozíky dovezly naše kufry...ty jsme viděli všechny. Golfový bag plný zmražených ryb jsme teda opět neviděli...takže trošku stres, zda nám ty ryby dojdou za 14dní, to už asi z bagu poplavou sami...Dopadlo to dobře. Do Prahy jsme docestovali podle plánu, se všemi zavazadly plnými ryb a dost prosolenými svršky!!!

Tak tedy PETRU ZDAR!!!

Naše úlovky

Já a moje úlovky