Zahradnice rok...v obrazech :-)

Jahodování...letní vzpomínka...

Jahod se letos urodilo opravdu hodně...teda těch normálních, protože jsem udělala tu blbost a před dvěma lety jsem zasadila mezi normální jahody i ty měsíční a ty mi prorostly skrz kameny i do jiných pater, takže jsem je následně dva roky likvidovala...někdy mám dojem, že rostliny se dělí dle čeledi jen do dvou skupiny...ty co nerostou a plevel... :-D

Ty jahůdky, co jsme nezpracovali za čerstva jsme dali do nanuků a do marmelády a do dřeně...a ze všeho je velká mňamka a dětem to chutná a mě tedy taky...a je to bez éček...

Jak na jahodovou marmeládu:

Na 1kg jahod asi 3/4kg třtinového cukru a 2ks citronu...jahody pokrájíme a vaříme s cukrem až do hustoty, kterou chceme, pokud jsou jahody veliké, tak je rozňahňáme tím nesmyslem na brambory, co nevím, jak se přesně jmenuje :-D ...ke konci přidáme šťávu ze dvou citronů a ještě provaříme...nalijeme do skleniček a dáme vzhůru nohama vychladit...

Další jsou ty dobroty z mrazáku...rozmixuji jahody a může se to dát zmrazit jen s cukrem nebo přidám zakysanou smetanu, tvaroh...to je jedno, co má kdo rád...i na kousky nalámanou čokoládu nad 70%...

 

Dělání, dělání...

Prakticky od jara jsem na zahradě v pracovním skluzu a nemůžu najít čas, abych se na celý den do prací na zahradě ponořila...život je holt o prioritách a já je mám letos trochu jinde, takže jdu radši jezdit na kole, hrát volejbal, cvičit, běhat...:-) a tak se od jara nutím zalehnout do toho posledního (jsem si myslela, že posledního) záhonu, abych tam natáhla lextilii a zasypala ho kamením (vpravo od krbu)...tak to se mi už skoro podařilo...

Jenže takhle jednou přijdu na zahradu po té, co tam můj muž půl dne něco kutil a nachystal mi mimo jiné i tento kus, abych tam taky udělala skalku a osadila to nějak hezky a účelně...takže tamten záhon (vpravo od krbu) byl odsunut na neurčito...prostě když se člověku do něčeho fakt nechce, udělá všechno okolo a ten pravůvod kope před sebou jako balon od bláta...

A tak jsem začala osazovat a natahovat textilii a sypat kámen... (musím říct, že se mi do toho fakt nechtělo)...

No, ale z výsledku jsem sama nadšená!!! :-)

Holt někdy musí být na nápad dva!!! :-) teď už je ta travina i ostatní rostlinky o moc vyšší!!! a tvoří to pěkné místo vedle schodů do domu...

Kdo byl Mičurin??? :-D

Makám na zahradě, kdykoliv to jde...za dobu, co jsem tu nebyla se mi sem už ani nechtělo, protože toho je tolik!!! :-) Takže postupně... z bylinkového šneka mám takovou malou permakulturní zahrádku, kde pěstuji - tedy od vrchního patra: šalvěj, rozmarýn, dobromysl, medvědí česnek, stévii, libeček, petrželku kudrnku i hladkolistou, třezalku, jahody, měsíček lékařský, pomerančovou mátu, meduňku, normální mátu, pažitku...a v poslední části to dělám tak, že nejdřív dám zjara kedlubny a ředkvičky a když je sníme, tak tam dám rajčata...sníme prakticky vše...z jahod dělám nanuky, bylinky suším a rajčata vlastně už taky, protože manžel a syn je nejedí...jen já s dcerou... :-) takže pro dvě ženy skoro plantáž...

Pořád jsem přemýšlela, kam dát ty pravé skalničky, jako jsou třeba Netřesky a bylo mí líto, že se mi vlastně nikam moc nehodí...tak jsem pro ně našla místo mezi kameny také v tom šneku...a moc se jim tam daří...i když jejich orientace je vlastně na sever...ale ty kameny se v létě vyhřejí a netřeskům se to asi líbí! :-)

No a ty kytky...po loňském létě jsem všude, kde to šlo dala prostě typ záhonu "skalka", prostě přes hlínu lextilii a kameny...takže letos se skalničkám celkem dařilo! :-) Jediné, co jsem si opět neodpustila jsou jiřinky, které miluju, ale ty mám ve velkých květináčích...a tady je zakopané jádro pudla...vypěstovala jsem jiřinku, která ma doublekvět! :-))) a tak se ze mě stal ten Mičurin... :-D

Léto za plotem

Rozhodla jsem se napsat pár řádek o tom, co máme za plotem. O zahradě a jejích rostlinkách už jsem tady psala a určitě ještě budu. Za pár řádků stojí ale i okolí a jeho příroda, která je tu opravdu krásná. Takže bych mohla začít shora, tedy nebem a pak se lehce projít po okolní přírodě.

Západy slunce jsou tu nepřekonatelné, už i naše děti sledují červánky a mráčky a zapadající sluníčko u nás v Kozojedech. (Praha - východ mezi Říčany a Kostelcem nad Černými lesy) A když se pole sbalilo do balíků slámy, už mi to zase nedalo a musela jsem to vyfotit...

KOZOJEDSKÝ LES A ÚDOLÍ A SOUK

Máme to cobydup kolem rybníku do Kozojedského lesa, kde je rozsáhlá chatová oblast s nejstarší trampskou osadou SOUK (Spojené osady údolí Kozojedského).

Co jsem našla na internetu:

Romantiku zdejšího údolí objevili v polovině dvacátých let 20. století trampové z Kolína, Českého Brodu a Prahy, zprvu sem docházeli pěšky od železničních stanic v Českém Brodu a Říčan. Začínali zde nocovat pod širákem nebo pod převisem zvaným „Jeskyně Sing-sing“, ale už v roce 1929 postavili první chatu zvanou nazývanou „Unalaska“. Ta patřila všem a byla volně přístupná, brzy se tomuto místu začalo říkat Colorádo a Kansas. Když vzápětí postavili trampové z Českého Brodu v Colorádu chatu s názvem „Staré Ohio“, vznikl základ jedné z nejstarších trampských osad v Čechách. V roce 1948 byly založeny tzv. Spojené osady údolí Kozojedského (zkráceně SOUK), které existují dodnes. V roce 2008 bylo evidováno 270 chat a srubů.

(zdroj: http://cestyapamatky.cz/kolinsko/doubravcice/udoli-sembery-a-lazneho-potoka)

To celé je pravda, v lese je, jako všude jinde velice dobře značená turistická cesta "Údolím řeky Šembery" a krásnou procházkou se dá dojít do cukrárny do Doubravčic, kterou děti milují! :-) je to cca 5km.
 

HRAD ŠEMBER

Na jednom z kopců se nachází hradisko hradu Šember, ze kterého toho moc nezbylo, takže toho moc k vidění není, ale v místě hradiska je pro představu umístěná informační deska se zabudovanými soutěžními otázkami pro děti, což je malá satisfakce za cestu na hrad :-) Pařezy k sezení jsou očíslovány a děti mají hádat, ze kterého stromu jsou (ani rodiče se nechytaj :-)))).

LICHTENŠTEJNSKÉ KAMENY

Další zajímavostí našeho okolí jsou Lichtenštejnské kameny. Loni jsme ty nejbližší objeli na kolách, celkem dobrodružství, některé nejsou úplně přístupné a jeden v bažině jsme vůbec nenašli :-)

Co jsem našla na internetu:

12. listopadu 1898 oslavil kníže Jan II. z Lichtenštejna 40. výročí svého panování. Při příležitosti tohoto jubilea se pořádaly četné bohoslužby a slavnosti. Na vybraných místech lichtenštejnských lesních revírů byly vysazeny jubilejní háje, čítající 20 dubů letních, 20 dubů zimních a 18 dubů červených. Počet 58 dubů vyjadřoval věk knížete, 18 dubů červených jeho věk v den nástupu panování. 40 dubů letních a zimních symbolizovalo počet let jeho panování. V každém jubilejním háji vybudoval lesní personál jubilejní památník. Byly to nejčastěji kamenné desky, zasazené do jakýchsi „mohyl“ z neopracovaných kamenů nebo navršených ze zeminy. Na deskách byl vyryt český, německý nebo latinský nápis. Příkladem české verze nápisu může být tento text:

„Duby Knížete Jana Dobrotivého
ku oslavě XXXX letého Vladaření
XII. listopadu MDCCCXCVIII“.

(zdroj: http://www.jubilejnikameny.euweb.cz/_clanky/jan_2_hlavniclanek.html)

POŽÁR V LESE

Vzhledem k suchům, co letos byly se požár lesa bohužel nevyhl ani tomu našemu, ale naštěstí nebyl velkého rozsahu a povedl se rychle uhasit.

Fotky jsou pořízeny ze stejného místa, jako poslední fotka se západem slunce - směrováno k rybníku.

To je tedy pár řádků o tom, kde žijeme a z čeho se radujeme. Okolí Kozojed musí propadnout každý, kdo k tomu má sklony a má rád přírodu. Místní si toho všeho moc váží a užívají si možnosti spojení s přírodou, co to jen jde. Do lesa se chodí na houby a borůvky a na procházky a běhat a jezdí se na kole. U rybníku se lidi schází takřka celoročně, dá se tam koupat a je tam i kiosek s občerstvením.

Léto v zahradě

Vím, že jsem se dlouho odmlčela, ale nevím, kam dřív a i přes to, že děti byly na prázdninách, mám stále co dělat. Ale přece sem nebudu dávat informace o tom jak zbavuji zahradu plevele, přikrývám budoucí skalky textilií - což mě děsně nebaví, nebo jak bojuji se suchem... Díky letošnímu suchu a přípravné fázi mojí skalky (říkám tomu sice skalka, ale je to záhon skopce z hlíny, který přerozděluje naší dvouúrovňovou zahradu) jsem pochopila, že sázet něco jiného než skalničky nemá vůbec smysl. Takže jsem navštívila zahradnictví, koupila levanduli a falešnou šalvěj a několik druhů rozchodníků, které jsem si moc oblíbila! :-) Nyní mám dva v květináčích a jsou moc krásné, jeden zelený, viz. obrázek a druhý tmavě vínový - vykvetou každým dnem.Na podzim je zasadím také do té skalky...

Letos se mi moc daří v pěstění zeleniny. Před těmi suchy jsme sklidili kedlubny a ředkvičky a nyní sklízíme obden rajčátka. A protože je moje zahrada silně permakulturní, o což se pokouším každou novou zasazenou rostlinkou, měli jsme i borůvky a jahody...I když se jim potom v tom suchu přestalo dařit. Bydlíme na vsi a už byl zákaz zalévat a plýtvat s vodou, takže jsem zalívala jen to nejnutnější, rajčata, borůvky a hortenzii, ani to moc nestačilo... Co jde, pěstuji v bylinkovém šneku - vejde se tam opravdu vše možné včetně zeleniny...

Počasí přálo hlavně bylinkám a tak máme bohatou sklizeň i bylinek. Tatínek mi přidělal pod schody svou posilovací tyč a tak suším...Je tam tma a průvan a to mají bylinky rády. Jen Oregáno, tedy Dobromysl jsem letos sušila po lístkách na plocho...

Další rostlinka, která mi letos udělala radost je Šuškarda...Motýli a čmeláčci ji prostě milují. Mrzí mě můj motýlí keř, protože přes to vedro ráno rozkvetl a večer už ty květy byly skoro odkvetlé...

A jen tak pro zajímavost...Alex donesl z dětského dne ze "stanoviště zahradnic" pár květináčků a říkal, že zasadil dýně. Dala jsem to ke dříví bokem, a neřešila to, ale když jsem si asi za 14dní všimla, že z toho lezou lístky, nedalo mi to, a píchla jsem je také do šneka - po kedlubnách... no a kvetou a budeme čekat, co vyroste! :-)